ivavi

Tak už to vím. Studuji omylem. Nejsem studijní typ. Nebo jsem se spíš úplně sekla s oborem. Koukám na obory otevíraný příští rok. Přemýšlím, že změním svoje životní přesvědčení a půjdu na učitele. Vážně. Trávit dny s Eliškou a s panem T.V., co sežral všechno cítění a moudrost světa (přestože má gigantickou zadnici) je vážně zatím to nejpříšernější za 13 let mýho školního života. Prostě nemám na to psát seminárky z donucení, předstírat, že čtu odbornou literaturu a že mě to tam baví. Však ono se o zkouškovým rozhodne. Teď teda nevím, jestli se mám nějak extra snažit. Lituju, že jsem někdy nadávala na svůj gympl, protože teď můžu porovnat, jak to tam bylo šíleně fajn. A ty lidi…Tam jsem se nikdy necejtila, že jsem největší debil ze všech. Na začátku jsem si ze srandy říkala, že vejška bude hlavně skvělá příležitost ukázat světu můj šatník. A ona je to pravda. Já vím, jsem cynická, ale jiná nebudu. Nebudu lhát. Nemám žádný ambice a nestojím o tituly. Jen proplouvám. To je můj životní program.

(p.s. Jedna holka ze třídy nosí na tašce placku OTK, ale dolejzat za ní nebudu)